Jdi na obsah Jdi na menu
 


kapitola II.

9. 5. 2007

/Tak jsem sem dala druhou kapitolu, doufám, že se vám bude líbit.
Komentáře jsou poviné, abych věděla jestli mám psát dál./


   Harry se převaloval, postel měl celou rozházenou. Tížilo ho bolestivé cukání na pravém předloktí, kde byl pokousán a bolelo jej celé tělo. Byl stále v bezvědomí a zdály se mu zvláštní sny.

 

…………………………………………………………………………………………………..

 

 Muž v rozedraném plášti se zastavil před impozantním nádherným hradem zalitým měsíčním svitem v čtvrti. Rozhlédl se po pozemku u hradu. Pohledem zavadil o košatou vrbu, která se momentálně po vráně, co chtěla na její větvi odpočinou si, zuřivě oháněla.

 Povzdechl si nostalgicky,tolik vzpomínek zde bylo o nich čtyřech. Dobrých i těch špatných.

   Ale teď je vše jinak, Petr zradil je všechny, Sirius zemřel před měsícem na ministerstvu a Janese před patnácti lety zabil Voldemord.

   Rozešel se k hradu, procházel prázdné chodby. V jedné narazil na kamenný chrlič.

    ,,Čokoládové žabky.“ Řekl a chrlič mu ustoupil z cesty a on mohl projít ke dveřím ředitele Bradavic Albuse Brumbála.Otevřel dveře, pohlédl na staršího čaroděje sedícího za stolem. Nadechl se, že prolomí mlčení.

   ,,Á Remusi, je dobře, že si dorazil tak brzo. Posaď se“ Řekl mu starší čaroděj Albus Brumbál. Pohlédl na něj skrz půlměsíčkové brýle.

   Remus Lupin vydechl, / Kdo někdy vypouštěl vzduch z balónku, umí si to představit./   posadil se naproti řediteli Bradavic a zahleděl se na zlaté bidýlko vedle stolu na kterém seděl zlatočervený fénix Fewkes.

   ,, Proč si mně zavolal uprostřed noci Brumbále?“ Tázal se Lupin.

   ,, Naposledy, kdy tu byl Harry, tak jsem nenápadně udělal Kontrolor.“

   ,,Kontrolor!?“ Vyděsil se Lupin.

   ,,Co se stalo?“    / děs, běs /    Teď byl opravdu vystrašený, věděl, že Kontrolor je asi 10 centimetrů velký kámen, který září a pokud je člověk na něj napojený v smrtelném nebezpečí, jeho zář pohasne.

   ,,Uklidni se Lupine.“ Prohlásil klidně Brumbál. 

   ,, Dnes k večeru pohasl a zhruba po půl hodině se znovu rozzářil. Méně než dříve, ale vzhledem k tomu že je noc, tak se není čemu divit.

   ,,Co potřebuješ?“ Uklidnil se.

   ,,Zajdeš pro Harryho a zjistíš, co se stalo. Po dnešní události jsem se rozhodl, že zbytek prázdnin Harry ztrávi zde, v Bradavicích. Nikomu to naříkej Remusi.“

   ,,Co Ron a Hermiona?“

   ,,Ani oni to nesmí vědět. Řekni Harrymu ať to nikomu neříká. Bude lepší, když si budou všichni myslet, že je u strýce a tety.“

   ,,Tak já jdu pro Harryho.“ Vstal, vyšel z pracovny a u chrliče se málem srazil z mužem s mastnými,černými vlasy.

   ,,Dávej přece pozor!“ Zavrčel na něj Lupin.

   ,, Á Lupine není ještě brzy na procházku při měsíčku?“ Zasyčel Snape.

    Lupin to z úšklebkem nechal být a zamířil si to z hradu za hranice školního pozemku, aby se mohl přemístit rovnou do Zobí ulice.

   Snape si posměšně odfrkl, zaklepal na dveře Brumbálovi pracovny a vstoupil.

   ,,Pane řediteli chtěl jste se mnou mluvit?“ Otázal se obávaný profesor lektvaru.

   ,,Ano Severusi, musím ti oznámit, že zbytek prázdnin tu s námy prožije Harry Potter.“

   Snape měl kamennou tvář, uměl se dobře přetvařovat a tak na sobě nenechal nic znát. To snad néé! Pomyslel si. To nestačí, že toho vrtáka musím protrpět ve svých hodinách, ale ještě mi otráví zbytek prázdnin. Zhrozil se. Tak ho otrávím, ne to by nepošlo, tak aspoň přiotrávit bych ho mohl. Teď už se na Brumbála usmál.

   ,,Můžu jít pane řediteli?“ Řekl.

   Brumbál přikývl. Snape se zvedl ze židle a zamířil do sklepení ke svým nedodělaným milovaným lektvarům.

 

…………………………………………………………………………………………………..

 

   Byl malé štěně(wolflenče) a právě otevřel poprvé své oči,
pohlédl na svou matku,
která ho vřele olízla svým milujícím jazykem,
cítil se šťastný.

 

   Právě vyhrál svou první rvačku s sourozenci,
kteří byli v přesile,
cítil se silný.

 

   Potkal Erlu,
nádhernou zrzavou vlčici(wolflenku) se safírovýma očima.
Erla ho vyzvala ke hře a zůstali spolu napořád,
cítil se zamilovaný.

 

   Stal se ochráncem rovnováhy,
starý strážce zemřel a krystal se objevil u něj,
cítil zodpovědnost.

 

   Přišel do jejich lesa člověk,
čaroděj v černém, bylo v něm zlo.
Hledal krystal moci,
bájný krystal s nesmírnou a nepředstavitelnou mocí,
cítil  se znepokojený.

 

   Erla má štěňata,synka a dcerku,
já mám syna a dceru,
cítíl hrdost.

 

   Čaroděj vyslýchal ostatní vlky(wolfleny),
kdo je ochránce onoho bájného krystalu,
cítil zneklidnění.

 

   Dyk, (mahagonoví wolflen),
vše prozradil zlému čarodějovi,
protože žárlil na jeho a Erlinino štěstí,
cítil nebezpečí.

 

   Vzal jemně dcerku do svých hrůzu nahánějících zubů a
přenášel ji na bezpečnější místo u své matky.
Bydlela v nejhlubší části lesa.
Erla měla se synem dorazit vzápětí.
Nedorazila,
cítil dusivý a tísnivý strach.

 

   Přesvětšil se že dcerka zůstane v bezpečí,
a vydal se hledat svou Erlu se synem.
Volal(vyl),
hledal,
větřil,
až po nějakém čase našel čaroděje.
Stál zrovna nad Erlou a jeho synem.
Oba byli mrtví.
Slepě plný zuřivosti a nenávisti se vrhl na kouzelníka.
Uštědřil mu prudkou ránu silnou větví do hlavy a
on se svalil na zem v bezvědomí,
cítil řezavou bolest v srdci.

 

   Byl v malém prostoru, mučili ho ohnivým bičem,
chtěly krystal,
cítil stesk.

 

   Po čtrnácti dnech se mu konečně podařilo utéct.
Strážný se moc blízko přiblížil,
zabil ho.
Smrtelně zraněný s posledních sil utíkal pryč z toho strašného místa.
Po dvoudenním běhu byl smrtelně vyčerpaný,
zastavil se v jednom lese a ztěžka ho procházel.
Uviděl mladého kouzelníka,
bylo v něm dobro.
Kousnutím mu předal poslání,
umíral.
Mladý čaroděj ho od sebe odhodil,
až narazil na strom,
poslední myšlenka patřila dceři,
necítil nic.

 

 

   Harry se s trhnutím probudil ze sna. Bylo to zvláštní cítil směsici všech možných pocitů. Byl dezorientovaný a zmatený. Ruka ho nesnesitelně bolela.

   Kde to je? Rozhlížel se po pokoji ve kterém se nacházel. Pohled mu padl na sněžnou sovu zavřenou v kleci na skříni. Dívala se na něj svýma žlutýma očima. V tu chvíli si na vše vzpomněl. I na tu událost v lese.

   Náhle se řezavá bolest v ruce změnila na mrazení. Strhl si obvaz a strnul. Místo na ruce kde měl kousnutí zazářilo, pak pohaslo. Místo něj se objevil obrázek vlka(wolflena) sedícího na zadních tlapách a držícího v předních packách zelený krystal.

   Vyjeveně na to koukal, cítil se jinak. Netížila ho už bolest v ruce, nebyl tak vyčerpaný jak v posledním měsíci. Byl neobvykle při síle.

   Nemůže to souviset s tím snem? Pomyslel si. Pokud si správně vzpomínám, tak ten vlk nebo co to bylo mu kousnutím předal nějaké poslání.

   Seskočil pružně z postele a vytáhl Hagridovu knihu ,,Nejmocnější zvířata světa“. Otevřel knihu a zalistoval v ní. Po chvíli našel podle obrázku to co potřeboval.


  Wolfleni jsou bájní a velice mocní vlci.
Svým pohledem dokážou číst myšlenky každému člověku a zvířeti na Zemi. Jejich hustá srst odrazí všechna kouzla co existují kromě ohně,
ten nemají rádi.
Wolfleni jsou však odlišní od ostatních tvorů taky tím,
že podle legendy chrání bájný zelený krystal s nesmírnou mocí,
mocí tak velkou,že se nevyrovná ničemu dosud poznanému.


   ,,Týjo.“ Zhodnotil to šeptem Harry.

   Ten Wolflen musel ustanovit ochráncem krystalu mě. Tak jedině de vysvětlit to ,,tetování“ na jeho ruce. A ten čaroděj ze sna byl Voldemord. Harry ho poznal v tom snu hned.

   ,,Ten hadí ksicht se nedá přehlédnout.“ Vyprskl smíchy.

   V tom někdo zazvonil na domovní zvonek. Po chvíli uslyšel ze zdola strýcův křik.

   ,,Pottere okamžitě běž dolů máš tu návštěvu!“





 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super

(aly, 11. 5. 2007 18:25)

super. kdy bude další?? doufám, že co nejdřív

...

(Flammea, 10. 5. 2007 22:15)

super, hrozně se mi to líbí a opovaž se s tím skončit. to bych tě musela asi uškrtit. a to se mi fakticky zatim nechce. doufám, že co nejdřív tu bude další kapitolka

??????

(Salis, 10. 5. 2007 20:11)

Moc se mi líbí tvoje povídka, souhlasím, že je to skvělej nápad. Píšeš opravdu moc hezky a pěkně se to čte, tak hezky pokračuj. Kdy bude další?

:))))

(Sophy, 10. 5. 2007 14:51)

Super, sice jsem si to přečetla až dnes, včera jsem vydržela jsem to tak dlouho nevydržela. Už se těšim až bude Harry zpátky na hradě a bude vytáčet Snape. Jinak ten nápad je senzační, originální. Už se těšim na další

,,,,

(Nendil, 10. 5. 2007 14:46)

Naozaj zaujímavá poviedka.
Páči sa mi, takže dúfam že ďalšia kapča bude čoskoro.