Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. kapitola

15. 4. 2007

  

   Ráno, když se po klidném spánku probudily, sešli se všichni tří v jídelně. Po vydatné snídani, sládající se z topinek a džemu, odebrali se ještě celý rozespalí do knihovny. Čekal je dnes náročný den.

   V knihovně se Harry postavil doprostřed místnosti a začal, svou velmi obsáhlou řeč.

    ,,Nejdřív ze všeho se dnes pustíme do pár kouzel. Musíte se toho hodně naučit, abyste mohli jít se mnou. Takže budete muset i hodně číst po večerech, přes den toho budete mít hodně. Vážně je nutné číst Rone." Obořil se ne jmenovaného, který už už chtěl začít reptat.

   ,,Pak vás naučím své tiché přemisťování. Když to půjde dobře, tak by jsme mohli odpoledne začít se zvěromágstvím co na to říkáte?"

   ,,Já osobně jsem pro. Můžeme hned začít. Co ty Rone?" Tázala se Hermiona.

   ,,Já můžu taky, když to jinak nejde." Povzdechl si.

  ,,Ne opravdu to nepůjde. Takže nejdřív se pustíme do takového velice užitečného kouzla. Bude se vám hodit proti většímu počtu protivníků. Postavte se postupně doprostřed a vyslovte pouze ,,ciluárwave"." Instruoval své přátelé Harry a raději poodstoupil na kraj místnosti.

   Šlo jim to napoprvé docela dobře, i když nedosáhli takového výsledného efektu jako Harry. Kruhy nešli do takové vzdálenosti a ani tlaková vlna nebyla tak silná. Přesto byl rád, že jim to tak jde. Taky jim to nemuselo jít vůbec, když je to kouzlo z knih, ze kterých se nedovede naučit jen tak někdo. Povzdechl si nakonec.

   Dál jim Harry ukládal naučit se stále další a další kouzla. Bylo toho hodně co je chtěl rychle naučit. Ale ono toho bylo moc na jeden den. Harry to věděl, přesto byl zklamaný, protože s ním nebudou tím pádem moct jít za prvním viteálem. Tuto výpravu si už předem naplánoval a nemínil teď nic měnit na svém rozhodnutí. Uměli sice toho již dost, ale on se bál, že toho bude málo.

   ,,To by už mohlo stačit. Přece jenom jste se naučili zajedno dopoledne docela dost, a tak se naobědváme a potom za odměnu se budeme odpoledne věnovat slíbenému zvěromágství." Dal jim volno Harry. Bylo totiž na jeho přátelích již patrná únava.

   Po vydatném a posilňujícím obědě se opět vrátili do knihovny. Tam vzal Harry svou knihu ,,Zvěromákem snadno a bez bolesti " a kouzlem ,,duplex" které se naučil z knihy ,,Kouzla co se někdy hodí" udělal její kopii. Načež podal každému jednu.

   ,,To si přečtěte, já bych vám to nejspíš špatně vysvětlil." Mrkl na Rona a Hermionu a šel si sednout k dlouhému stolu, kde se začetl do knihy o bílé magii.

   ,,Ehm. Harry, kde si budeme dělat ten lektvar?" Optala se ho Hermiona, která jako první dočetla svoji knihu.

   ,,Tam hle vzadu, už jsem vám tam nachystal přísady a tak."

   ,,Tam jsou věci jen pro dva. Ty nebudeš?" Tázal se udivený Ron, který už také dočetl.

   ,,Já už to nemám zapotřebí, už se proměňuji." Odvětil, přičemž se stále koukal do své knihy.

   ,,Jo a v co se proměňuješ?" Byla zvědavá Hermiona.

   ,,V černého Gryfa."

   ,,Jů tak ho ukaž prosím!" Div neskákal nadšením Ron.

   Vzápětí se před Ronem a Hermionou objevil namísto Harryho obrovský uhlově černý Gryf. Měřil asi tak metr a půl v kohoutku. Pak mohutný Gryf roztáhl svá křídla. Měl rozpětí asi tak pět metrů. Prostě impozantní tvor.

   ,,Páni to bylo nádherný!" Komentovala již opět přeměněného Harryho Hermiona.

   Pak se oba adepti na lektvar ,,snů" s novým zápalem pustily do díla. Harry to jen pozoroval s úsvěvev v uctivé vzdálenosti. nikde v knize se totiž nepsalo, že po každé třetí přidané přísadě lektvar zasičí a ozve se menší exploze. Takže se Harry při tom pozorování občas i zasmál jejich výrazům a připáleným vlasům.

   ,,Teď byste jej měly nechat vychladnou a odstát. Vezmete si jej zítra, až se probudíte." Pronesl, když byli po notné době hotovi.

   ,,Ale jak to Harry, vždyť se o tom v knize nepíše?"

   ,,To je jedno, prostě mi věř Hermiono." Nebo radši ne, jdu totiž až usnete za viteálem. Dodal si už v duchu.

   ,,Dobře." Odpověděla na to jen Hermiona, vybrala si pár knih a až do noci četla ve svém pokoji zadané knihy. Také Ron si vybral nějaké ty knihy a odklidil se do svého pokoje. Chtěl mít co nejdříve za sebou tu povinnost něco číst.

   Trochu skleslý Harry si vzal také knihu a šel si do své pracovny číst a učit na zítřek nová kouzla, aby byl dobře připravený.

   Příštího dne se společně Bradavická trojka nasnídala a odebrala se do knihovny. Tam Harry rozložil po zemi polštáře, a uložil na ně své dva přátele. Pak jim podal jejich lektvary. Načež usli.

   Harry se jen s lítostí na své spící druhy podíval, pak si vzal cestovní plášť, svůj plánek viteálů o kterém neměli jeho přátele zatím ani sebemenší tušení a vydal se do jasného nového dne. Měl 12 hodin na to aby zničil další viteál. Vybral si pohár Helgiy z Mrzimoru. Byl to Voldiho vůbec první a tak počítal s tím, že bude mít nejlíp odstranitelnou ochranu. Venku, když došel pár mil za obydlené území se přemístil podle plánku do Londýna.

   Objevil se kdesi v nějakých sklepních prostorech. Prozkoumával se, vůbec netušil, kde by mohl asi tak být. Okolní stěny místnosti byly po táhlé jakýmsi nechutně vypadajícím a páchnoucím slizem. Nechtěl zjišťovat kde je a ztrácet tím drahocenný čas, proto se vydal ke dveřím, které tam jako jediné byly a otevřel je. Rázem jej ovanul mocný ledový vítr a okolí jakoby zčernalo. Bylo tu stísněno a všechno jeho štěstí se z něj začalo pomalu vytrácet.

   Mozkomor! Napadlo ho vzápětí. Zašátral ve své mysli po nějaké šťastné vzpomínce, napadlo ho, jak se poprvé zcela proměnil v Gryfa a vyslovil zaklínadlo ,,Expecto patronu!" díky čemuž se ob jevil velký jelen a ten se s rozběhem pustil na půltuctu Mozkomorů, kteří se objevily v celé své kráse, když vešel do místnosti.

  Jakmile Mozkomoři prchli před Harryho vyčarovaným patronem zůstala místnost zcela prázdná a opuštěná. Přešel tedy k následujícím dveřím a vešel. Tam se ob jevil pouze jeden Mozkomor. Harry na něj opět použil patrona ale pak se zaraziál a poslal na něj ,,Ridikulus." Načež se mozkomorův temný a hadrovitý plášť proměnil v růžovou dámskou hedvábnou róbu. Harry to nevydržel a mocně se rozesmál, čímž poslal bubáka do věčných lovišť.

   Jakmile vešel do dalších dveří vyřítilo se na něj pár nemrtvých. Harry byl v tu chvíli rád za radu, kterou mu dal Brumbál, a to, že se všechna temná stvoření bojí teplá (ohně). Vyčaroval tedy obrovský ohnivý proud a namířil jím na nemrtvé. Ti s hrůzu na nahánějícím vřískotem odtáhli neznámo kam.

   Objevily se tak před ním dveře, na kterých se proplétali hadi různé velikosti a tvarů. ,,Asi to po mě bude chtít heslo" pomyslel si a promluvil na dveře hadím jazykem. Otevři se! A opravdu dveře se otevřely a uprostřed místnosti sál na velkém podstavci zlatý pohár zdobený drahokamy.

   Harry byl obezřetný, protože čekal další past a tak na něj namířil hůlkou a rozkázal ,,Viteálsummon!" Udělal dobře, jakmile se pohár pohnul směrem k Harrymu aktivovali se jedovaté šípy, které mířily na okolí podstavce. Byla jich strašná spousta, ale !Harryho nezasáhli, byl před nimi v bezpečí. Pohyb viteálů také aktivoval několik ostrých nožů kteří začaly létat všude kolem. K jeho zděšení měly ty nože křídla, jako kdysi v prváku klíče, pár nožů jej dokonce škráblo, ale nijak vážně.

   Obalil si tedy ruku předem připraveným hadrem a urychleně popadl viteál, který k němu mezitím bez potíží doplachtil a odebral se zpět do místnosti, do níž se přemístil. Zpáteční cestu mu nic neblokovalo, takže se tam bez potíží dostal. Pak se přemístil doprostřed Zapovězeného lesa.

   Tam rychle položil viteál na zem a kouzlem ,,Destoroyviteal" jej zničil. Ozvala se rána, vyšlehly rudé plameny a zem i nejbližší okolí místa zničení už navždy s černalo černotou Voldiho zvrácené duše. Unavený aporaněný Harry se pak vrátil domů.

   Doma se nejprve zašel podívat na své přátele. Ještě zatím spaly a tak si Harry vzal knihu a po zbytek jejich spánku si četl v ,,Knize Kouzel."

   Když se oba spáči probudily objevil se na jejich tvářích šťastný výraz, nejspíš je jejich sny velmi potěšily. Rozhlíželi se pak po místnosti, až jejich pohledy padli na Harryho sedícího v koutě s knihou v ruce. Nic nepoznali. Oddechl si celý bolestivý. Nebylo to hrozné, rozhodl se, že se ošetří teprve až po důkladné prohlídce ve sprše.

   ,,Tak jak?" Optal se jich zvědavě. První začal s vyprávěním Ron.

   ,,No já jsem letěl nad velkým a temným lesem. Byl jsem dost rychlí. V dáli jsem vyděl malé jezírko a tak jsem se vydal k němu. Bylo to velké jezero. Rozlohou by se mohlo měřit s tím Bradavickým. A pak když jsem k němu doletěl, tak jsem se do něj koukl a co nevitím. Byl tam velký Hipogryf. Měl zrzavou barvu, bílé břicho, uhlově černé oči a podivné černé vzory na perutích křídel." Vyprávěl přátelům ztučně svůj sen.

   ,,To máš dobré Rone a co ty Hermi?"

   ,,Já jsem také letěla nad jakýmsi lesem, pak jsem spatřila v dáli tůňku a vydala jsem se k ní. Tam jsem si sedla na větev trčící z obrovského jezera a také se koukla na sebe do vody. Viděla jsem tam velkého Orla skalního. Vypadal úplně normálně, až na černé vzory na perutích křídel." Dovyprávěla poněkud zaraženě. Trochu ji mrzelo, že není taky nějaké kouzelné zvíře. To ale příliš dlouho netrvalo. Na pomoc ji přispěchal nevědomky Harry, který začal plánovat.

   ,,To je taky skvělé. My s Ronem jsme příliš velcí a v mudlovském světě nápadní. Ty oproti tomu se můžeš dostat všude, a třeba nám dělat i špeha. Mohli bychom tě posílat na odposlechy. Orla si sotva někdo z kouzelníků všimne."


   ,,Díky Harry!" Děkovala mu šťastná, že přece jenom bude i užitečná.

   ,,Není zač. Budeš taková naše tajná zbraň. Už to i vidím, ty naše rozhovory. ,,Je třeba tam poslat naši tajnou zbraň" a jen my budeme vědět, kdo to je." Pochechtával se Harry.

   Další dny trávily učením a procvičováním přeměny. Šlo jim to stále lépe. Měly z toho radost. Ještě pár dní a můžou na společný výlet ve svých zvířecích podobách. Těšil se. Někdy si dali i přestávku a jen tak celý půlden hrály hry, nebo si povídaly.

   Ale v kouzelnickém světě se tak nedařilo. Byl stále kli, klid před bouří, to se naší trojici nelíbilo, tušili, že Voldi něco chystá. Měli pravdu. Pár dní nato otřáslo Denním Věštcem zprávě, že ten-jehož-jméno-se-nevyslovuje zaútočil na Azkaban a osvobodil své nejvěrnější. V toku mu dokonce pomáhali i Mozkomorové.

   To naši trojici zneklidnilo a hnalo do ještě většího učení. Až jednoho dne, když tak svorně seděly ve svých křeslech u krbu Harry najednou upadl do tvrdého a neklidného spánku. Byl zase tam. ...

   ... ,,Mí věrní je načase se připomenout kouzelnickému světu naši přítomnost, aby nemohli již nikdy zapomenout. A současně se pomstít tomu proklatému Zelenému čaroději, který mi neustále pije krev!" Prohlásil naštvaným hlasem Voldemort k smrtijedům.

   ,,Zítra zaútočíte na Bradavický expert, aby kouzelnický svět poznal, že se s námi nemůžou měřit! Napadnete jej až pojede po tom mostě víte kterém. A pokud to jen trochu půjde přivedete mi i tu krve zrádnou Pottrovic milou jasné?" Optal se smrtijedů načež se přidal k jejich smích. Ale od něj to neznělo jako smích nýbrž jako by učitelka škrábala nehtem o tabuli. Dále se u Voldiho v sídle probírali ještě jiné a menší přepady v budoucnu. ...

    ... Ale to Harry už neslyšel. Ten se totiž s obrovskou bolestí ve své jizvě ve tvaru blesku probudil.

   ,,Harry co je ti, jsi v pořádku? Házíš tady sebou jako ryba na suchu." Tázala se ustrašená Hermiona. Měla o něj s Ronem strach. Měli ho rádi a nechtěly by o něj přijít. Je to i přes ty jeho podvody a podrazy v poslední době stále jejich nejlepší a nejvěrnější přítel.

   ,,Jo docela to jde, ale celý zítřejší Bradavický expres nebude v pořádku a to díky mě, protože jsem ho tak naštval!"

   ,,Jak to myslíš, že tys byl zas u Voldiho?" Tázal se ho Ron

   ,,Jo byl. Zítra zaútočí smrtijedi na expres! A je to jen moje vina." A unesou Ginny dodal si v duchu.

   ,,Ale není Harry on by útočil i kdyby jsi ho nenaštval." Snažila se ho uklidnit Hermiona.

   ,,A navíc teď díky tobě o tom víme a tak jim to překazíme." Přidal se s utěšováním Ron.

   ,,Máš pravdu díky."

   ,,Nemáš zač."

   ,,Takže zbytek dneška strávíme učením a zítra než vyrazíme taky ano?" Oznámil jim téměř rozkazovačným hlasem Harry. Neměli mu to za zlé chápali, že má o ně strach a doufá, že je toho naučil dost.

   Harry té noci moc nespal myslel na zítřek, na boj, který jej čeká, na jeho přátel, které snad naučil dost a na Ginny, která je v nebezpečí. Také přemýšlel i o jiných věcech.

   Když příštího dne nastal čas vyrazit zavolal si Harry své přátele do pracovny. Tam jim předal světle zelené pláště se slovy.

   ,,Je načase abyste se ukázali jako společníci Zeleného čaroděje. Dávám vám tyto pláště jejichž kapuci nepůjde nijak sundat. Nesundá vám ji nikdo jiný než vy sami, ani já nebudu moc. Pro případ, kdyby nás někdo k tomu nutil. Také se musíme rozhodnout jak si budeme říkat. Já budu Smaragdový, ty Rone budeš zelený a Hermiona Zelená souhlasíte?" Optal se jich.

   ,,Jasně Harry." Souhlasil za oba Ron.

   Převlékli se, Harry si vzal svou zelenou hůlku a společně se přemístili k mostu. Tam se zastřeli a čekali na vlak a smrtijedy.

   Nečekali dlouho a ozvalo se dunění, přijížděl vlak a vzápětí se objevily i smrtijedi. Ti hned zaútočili. Na to čekala nače trojice a vydala se směrem k vlaku.

   Ve vlaku se statečně bránili, především bývalí členové BA. Ale kdyby Harry s přáteli nepřišel nebylo by jim to k ničemu. Ti právě vešli do vlaku a od lokomotivy se jaly vlak čistit. Až v posledním vagónu narazili na zbývající smrtijedy (byly to ti nejlepší) jak bojují s BA a Ginny, která tam byla též. S jejich příchodem boj ustal a tak toho Harry využil a pronesl směrem ke Ginny.

   ,,Jsou ještě někde vzadu?"

   ,,Ne to jsou poslední." Neboj ty to ale slíznež až to skončí! Slibovala mu v duchu.

   Pak se smrtijedi vzpamatovali z překvapení a jejich mluvčí Lucius Malfoy vztekle promluvil.

   ,,Co tu chceš?"

   ,,Áá, Luciusi tak rád tě opět zase vidím. Takové přivítání to jsem opravdu vůbec nečekal, to jsi nemusel.Úplně jsi mě tím dojal." Posmíval se mu Harry a naznačil rukou, že si stírá slzy dojetí.

   ,,Ty!" Zmohl se jen vzteklý Lucius na toto slovo.

   ,, Já vím že mě miluješ, ale jsi na špatné adrese. Když už jsme u adresy, jak se ti líbil tvůj poslední domov? Doufám že moc, protože tě tam šupem pošlu zase!" Posmíval se dál.

   Ne to se už nezmohl vzteklý Malfoy na žádné slovo a tak se ho ujala Belatrix

   ,,Ty drzoune co si to dovoluješ? Vzdej se i se svými kumpány a my tě bez úhony dopravíme za pánem zla."

   ,,Díky za nabídku Belo, ale nejsi můj typ. Navíc nikdy bychom se ani já, ani mí přátelé nenechali zajmout hrstce ubohých smrtijedů. Voldemort by se měl za vás vy břídilové stydět.

   ,,Ty se opovažuješ vyslovit jeho jméno?" Zašeptala Belatrix.

   ,,Jasně." Přikývla Harry a pak dal znamení Ronovi a Hermioně, že brzy začne boj. ,,Jasně, vůbec mi nedělá potíže říct Vol..."

   ,,Sklapni!" Zaječela Belatirix. ,,Jak se opovažuješ?"

   ,,Opovažuji a nedělá mi to potíže, je to jen obyčejný slizký had." Provokoval dál.

   ,,Crucio!" Zazněla odpověď. Tomu se Harry ale s klidem vyhl, jelikož aktivoval svůj štít. Věděl, že ho Ron s Hermionou ještě zcela dobře neovládají a tak to udělal za ně.

   ,,Impedimenta!" Zaútočil jakýsi smrtijed, ale s tím udělal Ron krátký proces, totiž kouzlem ,,Head for" jej poslal zpět až se smrtijed po letu vzduchem zastavil o zeď na konci vlaku.

   ,,Expeliarmus!" Zařval další smrtijed, ale bez úspěchu.

   Pak zelení čarodějové společným ,,Pertrifikus totalus!" vyřadili pár smrtijedů. Zbilí se nedali a posílali na ně všechna možná kouzla, i zakázané kledbi. Těm se naše trojice vyhýbala a obratem na ně poslala opět společně ,,Mldloby na vás" čímž vyřadily i poslední smrtijedy.

   Harry rozhlédl po kupé, nelíbilo se mu co vyděl, dostal tak velký vztek. Bylo zde plno zraněných a tak promluvil směrem k přátelům.

   ,,Zelený, Zelená, vylečte zraněné a já se postarám o ten odpad společnosti smrtijed."

   ,,Ano Smaragdoví. Odvětila za oba Hermiona.

   Harry se tedy pustil do díla svázal přemožené smrtijedy a oknem je vyhodil ven. Tam je nechal viset ve vzduchu.

   Jakmile byli hotovi i Ron s Hermionou tiše a bez problémů se všichni tři přemístili. Až na Rona. Ten cítil, že se jej kdosi chytl za rukáv a přemístil se sním.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-))

(Sseth, 16. 4. 2007 21:16)

Jednoducho super

belladonna

(belladonna, 16. 4. 2007 14:59)

děkuji, těší mě, že se vám to líbí.

:-)

(luys, 15. 4. 2007 19:46)

Že ten niekto bola Ginny? :-) Už sa teším na ich reakciu.
Apropo ... veľmi pekná kapitola!!!

výborné

(Nendil, 15. 4. 2007 19:43)

Super.
Tešim sa ako mu to Ginny vytmaví.

xxx

(zarelda, 15. 4. 2007 19:37)

Téda, že se do Harryho zaláskujou to je, ale síla
hi hi hi hi hi
moc pěkný kdy další???????