6.kapitola
,,Tik, ťak. Tik, ťak." Harry nedočkavě pozoroval hodinky. Ručička se posunula a Harry se dočkal. Měl narozeniny! Vtom přiletěli dvě sovy s dopisy, vzal je a četl. V jednom byla gratulace k narozeninám a povolení kouzlit. Druhý byl zcela jiný. V něm ho zvali na zkoušku v přemisťování konající se v Prasinkách dne 10. srpna v 11 hodin.
Když mu bylo sedmnáct, vzal své věci včetně Hedviky s klecí a mávnutím vrátil svůj pokoj do původního stavu. Sešel dolů do jídelny, položil na stůl krátký dopis na rozloučenou a bez ohlédnutí odešel navždy z domu. Měl promyšleno kam půjde. Do Godrikova dolu, opraví to tam a pak tam bude bydle.
Tiše se přemístil na místo a rozhlížel se. Dům byl v docela dobrém stavu. Tak vešel dovnitř. Tam to bylo jiné, stěny byly pobořené a nábytek rozházený všude možně. Harry položil kufry na zem. Vzal svou původní hůlku a dal se do opravování domu jeho rodičů. Šlo mu to dobře, znal hodně kouzel, které se učil ze svých knih. Byl moc rád, že mu to tak jde i s jinou hůlkou než s kterou se vše učil. Nakonec přidal ještě pár ochranných a protipřemysťujících se kouzel. Byl spokojen.
Vnitřek domu teď vypadal úchvatně a velice bytelně. Až na sklep. Ten také Harry vyspravil, ale jinak. Kamenné stěny byly dozelena, uprostřed místnosti stál zelený stůl a pár židlí. V rohu místnosti byl pracovní stůl a židle. Za ní skříně s jeho zelenými plášti a hůlkou. V druhém rohu byl zas velký krb s plápolajícím ohněm a před ním bylo pohodlné křeslo. Vytvořil si tak malé království pro ,,neznámého v zeleném." Byl unavený, ale přece rád s dobře vykonané práce a s pocitem, že se něco užitečného naučil.
Pak si sedl do křesla před krbem v jeho zeleném království a přemýšlel. (to dělá často,že? :-) Měl bych si dát nějaké jméno, ale jaké? Mám to! Zelený čaroděj, rozhodl se po chvíli. Vtom usnul a byl zase tam. ...
... ,,Milí smrtijedi, dnes má mladý Potter narozeniny a skončila mu ochrana. Takže jsem se rozhodl, že mu zde nabídneme útočiště." Řekl Voldemort smrtijedům, načež se oni rozesmáli.
,,Takže se přemístěte do Zobí ulice, která nám již není skrytá a udělejte doprovod našemu novému hostu." Dokončil, načež je propustil. ,,Prásk!!" Znělo Voldemortovou síní hromadné přemístění smrtijedů. ...
... Harry se rázem vzbudil. Musím tam hned jít. Nejen, že jsou v nebezpečí teta Petunie a strýc Vernon, ale i Ron, Hermiona a Rémus, kteří pro mně přijdou. Prolétlo mu bleskově hlavou. Vzal plášť, vyměnil si hůlku a se svou zelenou září se tiše přemístil.
Bylo k večeru a Zobí ulicí se právě procházela trojice o niž se Harry tolik bál. Už se blížili k domu č. 4, když tu náhle ,,Prásk!!" a před šokovanou trojicí se objevila horda smrtijedů v černých kápích. Nikdo na nic nečekal a rozpoutal se boj. Byl hodně nerovný, jelikož naše trojice stála proti pětinásobné přesile a několika mozkomorům. Ztěmi si poradili hned trojnásobným patronem. Dál to bylo těžší.
Postavili se k sobě zády a měly tak výhodnější pozice. První smrtijed na ně zaútočil hned se zakázanou kletbou Crucio. Té se naštěstí vyhnuli. Pak začali metat i oni své kouzla. Omračující, uspávající, matoucí a stále dokola.
Tu se uprostřed bojujících, mezi trojicí a ostatními objevila zelená záře a zelený dým. Z něj vystoupila postava. Ne jen ledajaká, ale byl to onen neznámý v zeleném. Všichni na něj vyjeveně koukali. Ještě nikdo z přítomných jej na vlastí oči neviděli. Buďto o něm četli, nebo slyšeli. Neznámý se rozhlédl.
Harry se objevil uprostřed bojujících a rychle zhodnotil pohledem situaci. Nebylo to dobré. Lupín a jeho nejlepší přátelé na tom byli moc zle. Přece jen stáli proti velké přesile, i když už stihli nějaké ty smrtijedy zlikvidoval. Zaplatili za to však. Byli zranění a vyčerpaní. To Harryho strašně naštvalo.
,,To vám nestačila ta nakládačka z minula? Musíte útočit dál?" Tázal se jich s těžce ovládaným vztekem. Klid Harry, budeš muset něco udělat s tvou výbušností a ovládáním. Mumlal si pro sebe.
,,Nepleť se nám do cesty cizinče. Do toho co zde děláme ti nic není!" Odsekl jeden ze smrtijedů.
,,Ale je, je mi do všeho co děláte. Vždy vám budu stát v cestě a bránit vašim špinavým kouskům." Reagoval na to Harry.
Pak smrtijedi zaútočily. ,,Expeliarmus!" Začal boj.
Harry to lehce vykryl a poslal na ně své Expeliarmus. Pokračovalo se dál. Harry byl kolikrát v nouzi. Přece jen bylo těžké uhýbat tolika kouzlům. Naštěstí měl svůj spolehlivý štít. A tak s jistotou, že kromě Avady na něj nic nemůže bojoval s velkou zuřivostí. Nakonec je porazil, ale měl pár drobných šrámů. Měl stále vztek, proto se na nic neohlížel. Svázal smrtijedy a opět je nechal vyset ve vzduchu. (takový jeho podpis :-) Otočil se na trojici sotva stojící na nohou. Přešel k nim a přemístil je k sobě do pracovny.
Když se přemístil, posadil své hosty každého na jednu židli a jal se léčit. Bylo ticho, nikdo nic neříkal. Když je s tichým mumláním doléčil vstal a odešel kamsi z místnosti.
,,Kdo myslíte, že to je?" Prolomil nepříjemné ticho Ron.
,,To nevím Rone, ale kdyby nepřišel, tak je s námi konec." Odpověděla mu Hermiona.
,,Máš pravdu Hermiono, ale zajímalo by mně jak se tak rychle dověděl co se děje a že potřebujeme jeho pomoc." Přidal se i Lupín.
,, A kde to jsme? Vypadá to jako někde pod zemí, ty kamenné zdi a tak." Ozvala se zase Hermiona.
,, Ale má to tu hezké ne? Ta samá zelená." Dodal Ron. Pak se všichni začali rozhlížet po místnosti, v níž se nacházeli. Ron měl pravdu. Skutečně tu byla všude zelená. Nebyla však pouze jednoho odstínu. Bylo jich tu víc. Přesto převládala smaragdová zeleň.
O jedno patro výš si právě Harry spílal. Kde jsem dal rozum? Vzít je právě k sobě, co to se mnou je? To jsem jim mohl rovnou říct svou totožnost. Byli ale v nebezpečí a potřebovali vyléčit. Obhajoval se Harry sám sobě. Navíc třeba to nezjistí. Uklidňoval se v zápětí.
Vzal pár lektvarů, hlavně posilňujících. Byl rád, že si koupil i knihu ,,Lektvary nepostradatelné ve válce" také byl vděčný za knihovnu po rodičích, kterou objevil a pak k ní přidal i své vlastní knihy. Šel tedy takhle vybaven zpět za svými přáteli.
Když vešel opět bylo ticho. Štvalo ho to, ale přešel k nim, podal jim lektvary a promluvil na ně hrubším hlasem.
,,Mám tu pro vás lektvary na posilnění a nějaké ozdravné, tak to vypijte, usnete a já vás přenesu zpět."
,,Mockrát děkujeme." Odpověděl Lupín a vzal si lektvary. Ostatní ho napodobily. Tu Hermionu něco napadlo.
,,Nemohl byste se tam vrátit? Měl by tam někde být Harry." Ostatní na ní koukali s otevřenou pusou. Vždyť na něj málem zapomněli!
,,To nepůjde slečno. On už tam totiž není." Promluvil smutně Harry. Netušil, že jim to bude muset říct právě on. Nechtěl totiž být u jejich spravedlivého rozhořčení nad jeho jednáním, až to zjistí.
,,Jak to, že tam není a kde je? Nedostaly ho snad smrtijedi?" Chtěl rychle vědět zděšený Lupín. Moc se o Harryho bál. Měl ho moc rád.
,,Ne. On odešel ještě brzo ráno. Než jste přišli vi i ti bídáci smrtijedi." Vyvedl z omylu Lupína Harry.
,,To je divné. Bez nás by určitě neodešel. To by přece neudělal. Vzdyť jsme byli domluvení! Měli jsme jít všude s ním!" Rozčiloval se Ron a na ulehčení vypil oba lektvary naráz, načež usnul.
,,Kam jste měly s Harrym jí Hermiono?" Tázal se ji Lupin, poznaje, že z Ronu už nic nedostane.
,,To je jedno. Ale byli jsme s ním domluveni. Přece by nešel sám, je to tak nebezpečné. A nebo?" Tázala se, načež taky vypila lektvary. Ale ne najednou.
,,Nebo se zas projevil jeho komplex" Dořekl za ní s povzdechem a převzal od ní lahvičky od lektvaru. Když byl k ní nakloněný dodal ještě tiše ,,Odpusťte" a pak se vzdálil.
Jsi hlupák, vůbec se neovládáš! Nadával si. Doufal, že už spala a neslyšela jeho poznámku, protože člověk s její inteligencí by si pak snadno dal dvě a dvě dohromady. Měl proč se obávat.
,,Co jste tím myslel?" Chtěl vědět Lupín a tím přerušil tok Harryho myšlenek a výčitek.
,,To je složité, víte? Harry má důležitý úkol a nechtěl je brát s sebou." Otočil se smutně na něj. Musel se někomu vyzpovídat, i když ne přímo. ,,Byli by ještě ve větším nebezpečí než kdokoli jiný. Nejen, že jsou jeho přátelé, ale čekají ho i nebezpečné a smrtelné výpravy."
,,Vy něco víte, že?" Vyzvídal Lupín.
,,Jistě. Nemohu vám však nic říct. Nepřál by si to. Chtěl byste mu pomoct a byl byste v nebezpečí, a to on nechce. Moc mu na vás všech záleží. Nebojte, občas na něj přihlédnu. A teď vypijte lektvary. Po nich usnete a já vás přenesu do Fenixova řádu.
,,Znáte adresu?" Zajímal se Lupín.
,,Ano znám." Odvětil s klidem Harry.
,,Od koho? Někdo vám to musel říct." Vyzvídal dál Lupín.
,,Od Harryho ráno isme se potkali. Řekl mi, že se mi někdy bude hodit. Měl pravdu. Teď to vypijte, ať vás můžu přenést."
Lupin poslechl a rázem usnul. (taky je vypil najednou) Harry přešel k trojici spáčů. Nepředpokládal, že to Hermiona s Ronem vezmou tak těžce. Tušil, že budou naštvaní, ale takhle? Přemítal a přemístil se.
Přemístil se doprostřed porady, kde se probíralo zmizení čtyř lidí. Všichni se lekli náhlé zelené záře. Načež vykulili oči, když z ní vystoupil neznámý s třemi z hledaných v náručí.
Harry je položil na křesla. Rozhlížel se a tu mu pohled padl na jistý plánek s červenými puntíky. Rychle si udělej kopii, než se překvapený řád vzpamatuje. Nabádal se. Když se tak stalo a řád se vzpamatoval, zvedl ruce nahoru v gestu naznačujícím ,,nic vám nehrozí." Jelikož na něj všichni přítomní členové řádu vytáhli své hůlky.
,,Co se jim stalo a kde je pan Potter?" Zahájila Minerva výslech stále na něj míříc svou hůlkou.
,,Vše je v pořádku. Byli napadeni. Pane Pottra jsem neviděl a zbytek vám řeknou oni až se probudí." Vysvětloval Harry.
,,Kdo jste?" Ptal se stále podezřívavý Mody.
,,Ale klid, můžete mi třeba říkat Zelený čaroděj." Řekl pobaveně.
,,Dobře posaďte se a popovídáme si." Navrhla mírně Minerva a sklonila hůlku.
,,Děkuji za nabídku k čaji, ale zklamu vás. Opět se vám jak se říká po anglicku ztratím." Načež se jim opět s tichostí v zelené záři vytratil. Nechal za sebou řád vyvedený z míry jeho chováním. Netušily, že se Harry obává, že jej přece jen časem podle něčeho poznají. Neumím se přece ovládat. Zdůvodňoval si to kolikrát.
Doma se Harry převlékl, Vyšel nahoru do svého pokoje. Tam se posadil, s Hedvikou na rameni vzal knihu a učil se další kouzla . Moc ho to bavilo. Zítra se zkusím pěměnit v Grifa úplně. Rozhodl se. Pak si šel s klidem lehnout. Nic mu přece nehrozilo.
Mýlil se, neboť se v Gringotově náměstí 12 probudila Hermiona s jistotou, že ví kdo je Zelený čaroděj. Neprozradí ho sice ostatním ale ona a Ron si s ním mají co vyřizovat.
,,Jen počkej. Tohle ti spočítáme. Jen se těž!!"
Komentáře
Přehled komentářů
super. kdy bude další??
Super
(Nendil, 10. 4. 2007 16:40)
To bolo dobré. Som zvedavý ako to zoberie Ron.
Asi bude dosť naštvaný.
super
(Aly, 11. 4. 2007 17:57)