Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.kapitola

9. 4. 2007

  

    .....Lorda Voldemorta. Ten velice zuřil. Ba ne, byl přímo vzteky bez sebe. Před ním klečel jakýsi muž, byl to smrtijed. Jeden z jeho služebníků.

   ,,Tak cos zjistil na hlídce v Příčný? A kde je mých třicet smrtijedů, které jsem poslal ji zničit?" Ptal se zuřivě Voldemort.

   ,,Pane jak jsem dostal za úkol, tak jsem ve dne v noci  hlídal a ani sem se nehnul z místa. Věřte mi." Žadodil vyděšený smrtijed.

   ,,Dobrá tak mluv, co jsi zjistil a kde jsou ti zabedněnci?" Ptal se zuřivě Voldemort, mysle jen na své ztracené stoupence.

   ,,No oni přišli a začali ničit jak jste jim poručil. Vtom se tam objevyl nějaký neznámý čaroděj celý v zeleném, dokonce i hůlku měl zelenou." Vypravoval smrtijed. ,,No a ten nejdřív začal urážet a pak když začal boj, tak je prostě postupně likvidoval a nakonec je svázal. Pak tam přišel řád a poslal je do Azkabanu."

   ,,Říkáš, že jeden čaroděj zneškodnil mých třicet smrtijedů?! Jste všichni k ničemu!!"

   ,,Ale on měl velmi mocný štít z vody a ohně pane!" Vymlouval se smrtijed.

   ,,Jaký?" Tázal se s těžce ovládaným vztekem Voldemort. To mu ještě scházelo. Potter a ještě nějaký mocný zelenopláštník s pokročilou bílou magií.

   ,,Voda a zbarvený oheň." Popsal štít smrtijed.

   ,,Crucio!" Vybuchl vzteky Voldemort a aby se uklidnil tak si vybíjel zlost na nebohém smrtijedovi. ...

   Vtom se kdesi daleko probudil chlapec s jizvou ve tvaru blesku na čele. Byl to Harry Potter. Tahle jizva, která ho vzbudila, ho teď nepředstavitelně pálila a bolela. Harry si zas lehl na postel a unaveně si povzdechl. Začal usilovně přemýšlet. ... 

                         - - - - - - - - - - - - - - -


   Mezitím se ve Fénixově řádě seděla pestrá společnost. Byly tam všichni členové a také nějací noví. Čekalo se na Minervu Mackgonagalovou, až zahájí poradu, než ta však začala tak si ostatní povídali mezi sebou. Rémus Lupín něco zaníceně vypravoval Mymfadora Tronksové a Alastor Mody se bavil s Arturem Weaslim.

   Pak přišla Minerva a všichni zmlkli, čekajíc co se bude dít dál.

   ,,Pozvala sem vás sem, abychom se dověděli co to bylo za neznámého a co od něj můžeme čekat,"zahájila. ,,Ví o něm někdo něco?" Ptala se vzápětí.

   ,,Ne, ale myslím, že je zcela jasné, co můžeme od něj čekat Minervo. Totiž, že bude bojovat se smrtijedy. Vždyť jsme se tam přemístili když vyřizoval první z nich." Ozval se na to Lupín.

   ,,Asi máte pravdu Lupíne, ale aby byli v obraze i ostatní, mám pro vás na zahájení porady svoji vzpomínku z příčné." Pokračovala Minerva. Načež vzala nějakou malou lahvičku plnou stříbrné tekutiny a misku (myslanku), do ní vlila obsah lahvičky. Vyvolala tak vzpomínku v mlhavém oparu.

  
... ,,a váš pán není o nic lepší, je totiž ze stejného těsta jako vy." Říkal právě nějaký neznámý cizinec celý v zeleném s kroucenou zelenou hůlkou hlubokým hlasem smrtijedům. Pak na neznámého smrtijedi zaútočili. On jen mávl hůlkou, kouzla se otočila a narazila do smrtijedů, kteří je vyslali. Kromě deseti všichni odpadli. A tak ti poslední poslali opět kouzla, ale tentokrát i zakázané kledbi.

   Neznámý se jen obratně vyhnul proudům zeleného světla a zbytek kouzel poslal zpět. Pak na něj posledních pět smrtijedů poslalo společné ,,Crucio." Nato neznámý zaúpěl a svalil se na kolena, kde chvíli s chvěním bolestí vytrval. Pak se zvedl a pohrdavým hlasem poznamenal k smrtijedům. ,,Až opět budete někoho chtít mučit, tak se více snažte!" A dalším mávnutím je omráčil. Pak mávl znovu a smrtijedy svázal ve vzduchu, kde je nechal vyset.

   Neznámy se pustil do opravování Příčné a po pár mávnutí bylo vše v pořádku. Pak se otočil a promluvil na řád. Vtom vzpomínka skončila a rozplynula se.


   Řád byl zamyšlený. Každý přemýšlel co to bylo za cizince a jak mohl dokázat tak dobře neverbálně kouzlit. Navíc jak odolával pětinásobnému Crucio. Musí být velmi mocný, shodli se společně po dlouhé době.

   ,,Měli bychom zjistit co je zač." Navrhl Mody.

   ,,Souhlasím s vámi Alastore. Je dost mocný a tak bychom ho při příští příležitosti měli donutit k rozhovoru a vyzpovídat ho." Přidala se Minerva se svým názorem. Tím ukončila téma ,,neznámý."

   ,, A co Harry?" Tázal se Lupín. ,,za dva týdny má narozeniny a končí mu ochrana.

   ,,Máte pravdu Lupíne. Zatím ho hlídáme a nic zvláštního se neděje. V den jeho narozenin pro něj zajdete že?" Tázala se Meckgonagalová.

   ,,Samozřejmě Minervo."

   ,,Vezměte s sebou Lupíne prosím Rona s Hermionou. Harry to udělá určitě radost." Navrhl Artur Weasly.

   ,,Tak se tedy rozejděme. Do příště se zkuste nějak přeptat na toho neznámého. Zítra ho budou plné noviny. Jinak je vše při starém. Kdo se něco doví o vi-víte-kom ať se ohlásí." Ukončila poradu Minerva. 

                      - - - - - - - - - - - - - - -

   ... ,,Proč jsem se po tak dlouhé době dostal zase do hlavy toho slizkého hada Voldemorta?" Nemohl to pochopit Harry. ,,Vždyť je to hnus, pozorovat vše z jeho hlavy, a ještě k tomu být u toho, když někoho mučí. Co kdyby se pro změnu pokusil Voldík dostat do hlavy mi? Věděl bych to?" Ptal se znepokojeně sám sebe. ,,Vždyť by mohl, aniž bych to věděl zjistit, že jsem tím neznámým já. Ohrozilo by to ještě z větší intenzitou mé přátele. Musím se ještě ke všemu naučit bránit svoji mysl a myšlenky." Zkonstatoval s povzdechem Harry. Takže se pustil do nitrobrany.

   Příští de ráno, když se probudil, mu Hedvika přinesla dopisy od jeho přátel. Rona Weazlyho a Hermiony Greangerové. První vzal od Rona a četl. 

  
Ahoj Harry, jak se máš? U mě to docela jde. Včera jsme odposlouchávali poradu řádu. Víš, že byla napadena Příčná? Zachránil ji nějaký cizinec. Víš o něm a co na něj říkáš? Jsou ho celé noviny. Jinak mluvil řád ještě o tobě. O tvých narozeninách pro tebe přijde Lupín. Výš co je super? Já s Hermionou můžeme jít s ním. Tak co tomu říkáš? Je to super viď. Už se těším. Zatím Ahoj.   Ron.

   Ps: Přiložil jsem ti výstřižky z DeníhoVěštce, je tam napsáno o neznámém. Kdybys to náhodou ještě nečetl
.

   Když to Harry dočetl zamračil se. Takže si pro mně přijdou s Remusem i Ron a Hermiona? Budu muset odejít hodně brzo. Jakmile jim dojde, že jsem jim pláchl budou mně hledat. A ono jim to dojde. Hlavně Ronovi s Hermionou. Včetně toho proč. Budou na mě pěkně naštvaní. A s těmito chmurnými myšlenkami se pustil do druhého dopisu.

  
Ahoj Harry už ti Ron psal, že pro tebe přijdeme s Remusem? Nemůžu se dočkat. Přemýšlel si o ti-víš-čem? Já ano. Jakmile se uvidíme pustíme se do toho, co říkáš? Zatím ahoj.   Hermiona.


   Pak, když odložil druhý dopis, vzal Harry do ruky výstřižek z Věštce. Stálo na něm.

  
Včera v dopoledních hodinách zaútočili na Příčnou smrtijedi. Vi-víte-kdo se tím opět připomněl. Smrtijedi okamžitě začali ničit a pálit. Dostalo by se i na mučení tamních obyvatel. Ale objevil se tam cizinec v zeleném a ten smrtijedy přemohl a pak svázané je nechal bystrozorům. Ti šli na Příčnou vzápětí. Kdo je ten neznámý? Odpověď najdete na str. 4-5

   Harry tedy vzal druhý výstřižek a pokračoval, zvědav, co o něm napsaly.

   Kdo je neznámý? To nikdo neví. Ani ministerstvo netuší, kdo by to mohl být. Někteří říkají, že je to převlečený oživlý Brumbál, jiní zas tvrdí, že by to mohl být převlečený Potter. Ale uvažte lidi není to někdo úplně jiný? Vždyť nikdo koho známe nebo jsme znaly neumí takhle kouzlit....

   Dál už Harry nečetl. Bylo to plné různých nesmyslných dohadů a klepů. Samé co když a jak to. Tak se zvedl, aby si zašel na snídani. Tu se ozvalo.

   ,,Harry Pottre!" To ho volal strýc Vernon.

   ,, Ano strýčku?" Seběhl svižně Harry dolů.

   ,,Za pár dní máš narozeniny. Nechceš už odejít?" Vyhazoval ho jakoby mírným hlasem strýc.

   ,,To nepůjde strýčku. Musím tu zůstat do dne svých narozenin." Odvětil s klidem Harry.

   ,, Tak dobře. Ale vůbec se neukazuj a jídlo si obstarávej sám. Nemáme na to, tě už dál živit." Pronesl strýc Vernon a vítězně se na něj podíval.

   ,,Dobře." Nenechal se vyvést z míry Harry. Načež odešel do svého pokoje. Vůbec mu to nevadilo, ba naopak. Úplně mu to vyhovovalo. Měl tak více času na své   ,,zdokonalování" a nejen to. Měl svou hůlku, takže se o jídlo nestaral.

   Další dny trávil Harry učením. Přes den se učil kouzla a v noci běhal. Občas se pustil i no přeměny v Gryfa. Bylo to těžké, přesto mu to šlo díky knížce docela rychle. Zatím zvládl přeměnit jakoukoliv část těla. Přitom všem se snažil vyčistit své myšlenky. Moc mu to nešlo, ale od doufal, že alespoň tak bude jeho mysl jakž takž v bezpečí.

   Takhle to pokračovalo několik dní, až chyběl den do jeho narozenin. Takže se Harry sbalil a vyčkával, až bude moci konečně nadobro odejít.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dobré:-

(Giner, 9. 4. 2007 20:38)

:-)

(luys, 9. 4. 2007 19:54)

Dobrá kapitolka. Celá poviedka sa mi páči. Len tak ďalej!

pokračování

(belladonna, 9. 4. 2007 19:46)

Mockrát děkuji za komentáře. Jsem ráda, že se vám to líbí. Dnes jsem přijela z chaty a hned jsem sedla k počítači.Moc mě potěšilo, že se vám to líbí. Takže tady máte pokračování :-)