4.kapitola
4. 4. 2007
Harry celý týden strávil většinou ve svém pokoji procvičováním verbálních i neverbálních kouzel se svou novou hůlkou.Opakoval si všechna možná kouzla. Také se učil ze svých nových knih. Rozhodl se nejdřív učit kouzla z knih ,,Nejmocnější a zapomenutá bílá magie" a ,,Pokročilá obrana proti černé magii."
Mimoto, ty všechny knihy co měl by nikdo nesehnal jinde než v tajemném obchůdku, ale to Harry nevěděl, jakož ani to, že se z nich nedokáže učit jen tak někdo, ale opravdový talent :-)
Z pokoje vycházel jen v případě, kdy měl hlad. Stále se soustředil na svůj úkol. Učit se stále nová kouzla. Šlo to velice těže, protože jeho zelená hůlka provedl skoro všechny kouzla ještě dřív než vyslovil nějaké zaklínadlo. A on tak potřeboval umět i zaklínadla a ne jen si představovat co se má podle něj stát. Zoufal si nesčetněkrát.
Nicméně vytrval ve svém úsilí a nakonec jeho hůlka kouzlila za něj, aniž by vyslovil zaklínadlo,jen když si to přál a potřeboval.
Až když toto po několika dnech ovládal pustil se teprve do nových kouzel.Takže když přišla neděle na kterou si naplánoval opět výlet na Příčnu, znal alespoň nějaká nová kouzla. Sice né moc, ale zato je ovládal bravurně, s neotřesitelnou jistoto a sebedůvěrou oběma způsoby. Navíc měl trumf o kterém nikdo nevěděl a ani nemínil na tom něco měnit. Jeho zelená hůlka.
Ráno ten dlouho očekávaný den si po ,,vydatné" snídani, která se skládala ze suchého rohlíku a kousíčku másla. Dudley měl totiž zas dietu, kterou ovšem tajně nedodržoval a vykrádal lednici.
Vzal Harry zelenou hůlku a vyšel z domu. Přešel pár ulic a uliček, teprve když našel místo kde nikdo nebyl, přivolal si mávnutím hůlky Záchranný autobus.
Z něj opět vystoupil Stan tentokrát vyhlížející daleko civilizovaněji,upraveněji a odpočatěji než posledně. Jakmile ho spatřil rozjasnili se mu tváře. Asi mě rád vidí. Okomentoval si Harry jeho výraz ve tváři v duchu.
,,Jé nazdar Harry, kam to bude tentokrát?" Ptal se ho se zájmem usmívající se Stan Silnička.
,,Ale zas do Příčný Stane něco sem si tam naposled, když sem tam byl zapomněl koupit do školy." Jasně Harry zahraj to do autu, aby to nebylo příliš nápadné, kdyby se ho někdo z řádu vyptával. Určitě mě zas špehujou. Řekl si znechuceně.
,,Dobře. Tak si naztup. Bude to zas jedenáct srpců a dva cvrčky, jako vždy Harry" Řekl na to jen usmívající se Stan.
Když po nějaké době dorazil na příčnou rozhlédl se po okolí a spokojeně zaznamenal, že je zde skutečně málo lidí jak doufal, že v neděli bude. Totiž kouzelnické obchody jsou otevřeny každý den, i když moc lidí o víkendech není na nákupech.To ale nemělo příliš dlouho trvat.
Vraťme se ale k Harrymu, který mezitím hledal ten tajemný obchůdek. Samozřejmě ho nenašel. Jak tak hledal narazil na jiné knihkupectví (tentokrát obyčejné :-) a vešel tam. Vypadal úplně jinak, než ten neobvyklí z minula. Místo regálů tam byly Police a stojany. Nebyl tam rozcestník a ani nebyl tak vyzdobený.
Harry tedy přešel k policím a regálům a jal se hledat něco o Gryfech. Nevěděl kde začít a tak u každé knihy která mu padla do ruky pročítal si její obsah. V Jedné takto vybrané knize našel v rozsáhlém obsahu ,,Mocní kříženci" str 231-331.(taky bichle co?)
Vzal tedy knihu a posadil se na jeden bobek, kterých tam bylo plno. Otevřel knihu na příslušné straně a chtěl se podívat co tam najde. Když vtom se celá Příčná ulice otřásla mocným výbuchem.
Harry se strašně lekl až nadskočil a kniha mu spadla na podlahu. ,,Prásk!!" Ozvalo se když dopadla na podlahu. Harry ji zvedl a rychle ji šel zaplatit, pak ji poslal kouzlem do Zobí ulice. Vytáhl hůlku, aby mohl vyrazit ven.Tam se rozhlížel co způsobilo tu ránu.
Na ulici stálo asi třicet smrtijedů a bavili se tím, že ničili a zapalovali okolní domy a obchody. Harry hned zalitoval, že nemá s sebou svůj nový zelený plášť ve kterém by ho smrtijedi nepoznali. Vtom se na něm z ničehožnic objevil. Harry se jen usmál sevřel hůlku, pevněji začaroval si kapuci, aby nešla sundat a vyšel jistým krokem naproti smrtijedům.Ti si ho ještě nevšimli a tak se potichoučku připlížil k nim zezadu blíž asi tak na dva metry.
,,To nemyslíte vážně?!" Zařval na ně mocným změněným hlasem zezadu Harry.
Smrtijedy to strašně vyděsilo až nadskočili, div se nesvalili na zem a vyděšeně se obrátily. Asi se mě lekli a mysleli si přitom, že jsem Voldík. Přelétlo mu škodolibě hlavou na adresu smrtijedů. Ti se rychle vzpamatovali z leknutím a mračili se naštvaně na neznámého, protože je tak vyděsil.
,,Co tu chceš cizinče?" Zeptal se jeden smrtijed ve kterém Harry poznal Luciuse Malfoye.
,, A co tady děláte vy? Nákupy asi ne, jinak byste místo ničení mířili hezky slušně a spořádaně domů, jako hodné dětičky za milým tatíčkem." Posmíval se ironicky Harry.
,,To tě přejde ti drzoune. Víš ty vůbec kdo jsme?" Zasyčel nenávistně na něj další smrtijed ve kterém pro změnu poznal Belatrix.
,, Jo náhodou vím. Jste nezbedné a nezvedené dědi, které je třeba naučit slušnému vychování a poslat je domů k tatíčkovi." Troufal si Harry. Věděl, že jich je moc. Tak se rozhodl, že se je pokusí naštvat, aby udělali chybu a on měl šanci je porazit. Nic, povzdechl si sklamaně a pokračoval v popichování.
,,Už vím i jak vás naučit vychování, kdo chce dostat hezkých pětadvacet na holou jako první?"
,,Toho budeš litovat, až s tebou skončíme cizinče." Promluvil zase Malfoy. Pak na něj zamířil hůlkou a ,,Expeliarmus" zařval. Protego!"zařval pro změnu zas Hrry. To smrtijeda ještě víc naštvalo a tak na něj poslal Cruciatus. To Harry čekal a tak jen pro efekt mávl hůlkou, pomyslel na štít z ohně a vody a čekal co bude.
A skutečně před ním se objevil zářivý štít ze safírově modré vody a plamenů jemně zbarvených do smaragdové zeleně. Kouzlo se jen neškodně odrazilo a Harry jej mávnutím poslal na nejbližšího smrtijeda. Ten se s výkřikem zhroutil na zem a zůstal ležet vyřazen z dalšího boje.
Smrtijedi na něj koukali jak na zjevení a tak se Harry kolem kterého ještě zářil již téměř nepatrný vytrácející se štít rozhodl, že využije jejich nepozornosti a rozhlédne se co zde všechno smrtijedi napáchali.
Celá půlka Příčné byla v troskách a domy stále ještě hořely. To bude práce dát to zas do pořádku. Povzdechl si a rozhlížel se dál. Na druhé straně příčné se krčili vyděšení obyvatelé Příčné a tiše vše pozorovali. Zbabělci. Pomyslel si Harry znechuceně a přenesl svou pozornost zpět na smrtijedy.
Ti se mezitím vzpamatovali a tak se Harry rozhodl je trochu pošťouchnout.
,,Už jste se vynadívali a k čemu inteligentnímu jste došli?" Optal se jedovatě.
,,Kdo jsi?" Zeptal se jeden smrtijed kterého Harry neznal.
,,To je fakt inteligentní, přímo hodno smrtijeda!" Poznamenal ironicky Harry.
,,Přidej se k nám." Promluvil další.
,,To určitě vy břídilové. K vám se nikdy nepřidám. Jste jen banda neschopných idiotů!" Nadával jim Harry ve snaze je vyprovokovat. Zas nic, Voldík je má asi vycvičené na nadávky. A co tohle? Pomyslel si.
,, Jste strašně neschopní imbecilové a váš pán není o nic lepší, je totiž ze stejného těsta jak vy."
To už smrtijedi nevydržely a zaútočily. ,,Ta drzost! Urážet pána zla!" Durdily se rozčíleně. Harry to však čekal a jedním mávnutím všechna ta kouzla, která na něj vyslali, poslal zpět svým majitelům. Ti to nečekali a tak rázem odpadli. Zůstalo jich deset.
Smrtijedi se zarazili, ale pak zaútočili i těžším kalibrem dokonce i s Avadou. Té se Harry elegantně vyhl a ostatní kouzla opět poslal na smrtijedy. Zůstalo jich jen asi pět. Ti se rychle vzpamatovali a obratem poslali na neznámého v zeleném společné . . . ,,Crucio!"
Harry čekal, že na něj opět každý pošle nějaké kouzlo. Co však nečekal bylo, že by poslalo pět smrtijedů stejné kouzlo a navíc ještě Crucio. Takže se odporoučel se zaúpěním na kolena. Bylo to hrozné ale on nechtěl křičet a udělat smrtijedům radost, že jej dostali. Proto myslel na hůlku a na to, že jej nic nebolí. A skutečně bolest ustoupila, jeho hůlka pomohla. Harry se k překvapení všech zbylých sprtijedů a přihlížejících s úsměvem postavil a pronesl směrem k smrtijedům.
,,Až příště budete chtít někoho mučit, více se snažte!" A s tím je poslal mávnutím do říše snů. Pak mávnutím všechny omráčené smrtijedy ve vzduchu svázal a nechal je tam vyset.
Poté se pustil do opravování Příčné ulice. Když skončil, chtěl se kouknou na ty přikrčené a zbabělé obyvatele Příčné. Otočil se a pohledem narazil do Modyho který na něj kroutil svým čarodějným okem. A za ním stál v celé své kráse Fénixův řád.
,,Nejdete trochu pozdě Mody?" Neodpustil si Harry malé rýpnutí.
,,Nevím odkud Modyho znáte, ale rádi bychom si s vámi pane promluvily." Odvětila s klidem Minerva Meckgonagalová nová šéfka řádu a ředitelka Bradavic, Harryho domova.
,,Prosím omluvte mne dámy a pánové, ale musím odejít a něco důležitého si zařídit snad jindy!" A předvedl jim parádní pukrle s naznačením sundání klobouku. Načež se tiše přemístil. Nechal tím za sebou překvapený řád nad jeho tichým přemýstení v zeleném jasu.
,,Lupíne co nejdřív svolejte poradu řadu," ozvala se Minerva ,, a vy Mody pošlete ty zrůdy do Azkabanu. Řekla na účet spoutaných smrtijedů vysísích ve vzduchu.
Harry se mezitím přemístil do parku nedaleko Zobí ulice a smál se na celé kolo jako pomynutý výrazu, který měl řád ve tváři. Pak ale zvážněl sundal si pláš, zašel do domu a bez jídla šel do pokoje, kde se s úlevou natáhl. Přecejen ho bolelo celé tělo po krátkém mučení. Tam začal o všem zažitém usilovně přemýšlet.
Musím něco vymyslet jestli řád zjistí od Stana , že jsem byl dnes v Příčné jinak budu mýt malér. Povzdechl si nešťastně a šel si lehnout. Brzy usnul neklidným spánkem. Měl sen. Zas byl tam, kde nechtěl už nikdy být v hlavě.......
Mimoto, ty všechny knihy co měl by nikdo nesehnal jinde než v tajemném obchůdku, ale to Harry nevěděl, jakož ani to, že se z nich nedokáže učit jen tak někdo, ale opravdový talent :-)
Z pokoje vycházel jen v případě, kdy měl hlad. Stále se soustředil na svůj úkol. Učit se stále nová kouzla. Šlo to velice těže, protože jeho zelená hůlka provedl skoro všechny kouzla ještě dřív než vyslovil nějaké zaklínadlo. A on tak potřeboval umět i zaklínadla a ne jen si představovat co se má podle něj stát. Zoufal si nesčetněkrát.
Nicméně vytrval ve svém úsilí a nakonec jeho hůlka kouzlila za něj, aniž by vyslovil zaklínadlo,jen když si to přál a potřeboval.
Až když toto po několika dnech ovládal pustil se teprve do nových kouzel.Takže když přišla neděle na kterou si naplánoval opět výlet na Příčnu, znal alespoň nějaká nová kouzla. Sice né moc, ale zato je ovládal bravurně, s neotřesitelnou jistoto a sebedůvěrou oběma způsoby. Navíc měl trumf o kterém nikdo nevěděl a ani nemínil na tom něco měnit. Jeho zelená hůlka.
Ráno ten dlouho očekávaný den si po ,,vydatné" snídani, která se skládala ze suchého rohlíku a kousíčku másla. Dudley měl totiž zas dietu, kterou ovšem tajně nedodržoval a vykrádal lednici.
Vzal Harry zelenou hůlku a vyšel z domu. Přešel pár ulic a uliček, teprve když našel místo kde nikdo nebyl, přivolal si mávnutím hůlky Záchranný autobus.
Z něj opět vystoupil Stan tentokrát vyhlížející daleko civilizovaněji,upraveněji a odpočatěji než posledně. Jakmile ho spatřil rozjasnili se mu tváře. Asi mě rád vidí. Okomentoval si Harry jeho výraz ve tváři v duchu.
,,Jé nazdar Harry, kam to bude tentokrát?" Ptal se ho se zájmem usmívající se Stan Silnička.
,,Ale zas do Příčný Stane něco sem si tam naposled, když sem tam byl zapomněl koupit do školy." Jasně Harry zahraj to do autu, aby to nebylo příliš nápadné, kdyby se ho někdo z řádu vyptával. Určitě mě zas špehujou. Řekl si znechuceně.
,,Dobře. Tak si naztup. Bude to zas jedenáct srpců a dva cvrčky, jako vždy Harry" Řekl na to jen usmívající se Stan.
Když po nějaké době dorazil na příčnou rozhlédl se po okolí a spokojeně zaznamenal, že je zde skutečně málo lidí jak doufal, že v neděli bude. Totiž kouzelnické obchody jsou otevřeny každý den, i když moc lidí o víkendech není na nákupech.To ale nemělo příliš dlouho trvat.
Vraťme se ale k Harrymu, který mezitím hledal ten tajemný obchůdek. Samozřejmě ho nenašel. Jak tak hledal narazil na jiné knihkupectví (tentokrát obyčejné :-) a vešel tam. Vypadal úplně jinak, než ten neobvyklí z minula. Místo regálů tam byly Police a stojany. Nebyl tam rozcestník a ani nebyl tak vyzdobený.
Harry tedy přešel k policím a regálům a jal se hledat něco o Gryfech. Nevěděl kde začít a tak u každé knihy která mu padla do ruky pročítal si její obsah. V Jedné takto vybrané knize našel v rozsáhlém obsahu ,,Mocní kříženci" str 231-331.(taky bichle co?)
Vzal tedy knihu a posadil se na jeden bobek, kterých tam bylo plno. Otevřel knihu na příslušné straně a chtěl se podívat co tam najde. Když vtom se celá Příčná ulice otřásla mocným výbuchem.
Harry se strašně lekl až nadskočil a kniha mu spadla na podlahu. ,,Prásk!!" Ozvalo se když dopadla na podlahu. Harry ji zvedl a rychle ji šel zaplatit, pak ji poslal kouzlem do Zobí ulice. Vytáhl hůlku, aby mohl vyrazit ven.Tam se rozhlížel co způsobilo tu ránu.
Na ulici stálo asi třicet smrtijedů a bavili se tím, že ničili a zapalovali okolní domy a obchody. Harry hned zalitoval, že nemá s sebou svůj nový zelený plášť ve kterém by ho smrtijedi nepoznali. Vtom se na něm z ničehožnic objevil. Harry se jen usmál sevřel hůlku, pevněji začaroval si kapuci, aby nešla sundat a vyšel jistým krokem naproti smrtijedům.Ti si ho ještě nevšimli a tak se potichoučku připlížil k nim zezadu blíž asi tak na dva metry.
,,To nemyslíte vážně?!" Zařval na ně mocným změněným hlasem zezadu Harry.
Smrtijedy to strašně vyděsilo až nadskočili, div se nesvalili na zem a vyděšeně se obrátily. Asi se mě lekli a mysleli si přitom, že jsem Voldík. Přelétlo mu škodolibě hlavou na adresu smrtijedů. Ti se rychle vzpamatovali z leknutím a mračili se naštvaně na neznámého, protože je tak vyděsil.
,,Co tu chceš cizinče?" Zeptal se jeden smrtijed ve kterém Harry poznal Luciuse Malfoye.
,, A co tady děláte vy? Nákupy asi ne, jinak byste místo ničení mířili hezky slušně a spořádaně domů, jako hodné dětičky za milým tatíčkem." Posmíval se ironicky Harry.
,,To tě přejde ti drzoune. Víš ty vůbec kdo jsme?" Zasyčel nenávistně na něj další smrtijed ve kterém pro změnu poznal Belatrix.
,, Jo náhodou vím. Jste nezbedné a nezvedené dědi, které je třeba naučit slušnému vychování a poslat je domů k tatíčkovi." Troufal si Harry. Věděl, že jich je moc. Tak se rozhodl, že se je pokusí naštvat, aby udělali chybu a on měl šanci je porazit. Nic, povzdechl si sklamaně a pokračoval v popichování.
,,Už vím i jak vás naučit vychování, kdo chce dostat hezkých pětadvacet na holou jako první?"
,,Toho budeš litovat, až s tebou skončíme cizinče." Promluvil zase Malfoy. Pak na něj zamířil hůlkou a ,,Expeliarmus" zařval. Protego!"zařval pro změnu zas Hrry. To smrtijeda ještě víc naštvalo a tak na něj poslal Cruciatus. To Harry čekal a tak jen pro efekt mávl hůlkou, pomyslel na štít z ohně a vody a čekal co bude.
A skutečně před ním se objevil zářivý štít ze safírově modré vody a plamenů jemně zbarvených do smaragdové zeleně. Kouzlo se jen neškodně odrazilo a Harry jej mávnutím poslal na nejbližšího smrtijeda. Ten se s výkřikem zhroutil na zem a zůstal ležet vyřazen z dalšího boje.
Smrtijedi na něj koukali jak na zjevení a tak se Harry kolem kterého ještě zářil již téměř nepatrný vytrácející se štít rozhodl, že využije jejich nepozornosti a rozhlédne se co zde všechno smrtijedi napáchali.
Celá půlka Příčné byla v troskách a domy stále ještě hořely. To bude práce dát to zas do pořádku. Povzdechl si a rozhlížel se dál. Na druhé straně příčné se krčili vyděšení obyvatelé Příčné a tiše vše pozorovali. Zbabělci. Pomyslel si Harry znechuceně a přenesl svou pozornost zpět na smrtijedy.
Ti se mezitím vzpamatovali a tak se Harry rozhodl je trochu pošťouchnout.
,,Už jste se vynadívali a k čemu inteligentnímu jste došli?" Optal se jedovatě.
,,Kdo jsi?" Zeptal se jeden smrtijed kterého Harry neznal.
,,To je fakt inteligentní, přímo hodno smrtijeda!" Poznamenal ironicky Harry.
,,Přidej se k nám." Promluvil další.
,,To určitě vy břídilové. K vám se nikdy nepřidám. Jste jen banda neschopných idiotů!" Nadával jim Harry ve snaze je vyprovokovat. Zas nic, Voldík je má asi vycvičené na nadávky. A co tohle? Pomyslel si.
,, Jste strašně neschopní imbecilové a váš pán není o nic lepší, je totiž ze stejného těsta jak vy."
To už smrtijedi nevydržely a zaútočily. ,,Ta drzost! Urážet pána zla!" Durdily se rozčíleně. Harry to však čekal a jedním mávnutím všechna ta kouzla, která na něj vyslali, poslal zpět svým majitelům. Ti to nečekali a tak rázem odpadli. Zůstalo jich deset.
Smrtijedi se zarazili, ale pak zaútočili i těžším kalibrem dokonce i s Avadou. Té se Harry elegantně vyhl a ostatní kouzla opět poslal na smrtijedy. Zůstalo jich jen asi pět. Ti se rychle vzpamatovali a obratem poslali na neznámého v zeleném společné . . . ,,Crucio!"
Harry čekal, že na něj opět každý pošle nějaké kouzlo. Co však nečekal bylo, že by poslalo pět smrtijedů stejné kouzlo a navíc ještě Crucio. Takže se odporoučel se zaúpěním na kolena. Bylo to hrozné ale on nechtěl křičet a udělat smrtijedům radost, že jej dostali. Proto myslel na hůlku a na to, že jej nic nebolí. A skutečně bolest ustoupila, jeho hůlka pomohla. Harry se k překvapení všech zbylých sprtijedů a přihlížejících s úsměvem postavil a pronesl směrem k smrtijedům.
,,Až příště budete chtít někoho mučit, více se snažte!" A s tím je poslal mávnutím do říše snů. Pak mávnutím všechny omráčené smrtijedy ve vzduchu svázal a nechal je tam vyset.
Poté se pustil do opravování Příčné ulice. Když skončil, chtěl se kouknou na ty přikrčené a zbabělé obyvatele Příčné. Otočil se a pohledem narazil do Modyho který na něj kroutil svým čarodějným okem. A za ním stál v celé své kráse Fénixův řád.
,,Nejdete trochu pozdě Mody?" Neodpustil si Harry malé rýpnutí.
,,Nevím odkud Modyho znáte, ale rádi bychom si s vámi pane promluvily." Odvětila s klidem Minerva Meckgonagalová nová šéfka řádu a ředitelka Bradavic, Harryho domova.
,,Prosím omluvte mne dámy a pánové, ale musím odejít a něco důležitého si zařídit snad jindy!" A předvedl jim parádní pukrle s naznačením sundání klobouku. Načež se tiše přemístil. Nechal tím za sebou překvapený řád nad jeho tichým přemýstení v zeleném jasu.
,,Lupíne co nejdřív svolejte poradu řadu," ozvala se Minerva ,, a vy Mody pošlete ty zrůdy do Azkabanu. Řekla na účet spoutaných smrtijedů vysísích ve vzduchu.
Harry se mezitím přemístil do parku nedaleko Zobí ulice a smál se na celé kolo jako pomynutý výrazu, který měl řád ve tváři. Pak ale zvážněl sundal si pláš, zašel do domu a bez jídla šel do pokoje, kde se s úlevou natáhl. Přecejen ho bolelo celé tělo po krátkém mučení. Tam začal o všem zažitém usilovně přemýšlet.
Musím něco vymyslet jestli řád zjistí od Stana , že jsem byl dnes v Příčné jinak budu mýt malér. Povzdechl si nešťastně a šel si lehnout. Brzy usnul neklidným spánkem. Měl sen. Zas byl tam, kde nechtěl už nikdy být v hlavě.......
povoleno
(belladonna, 9. 4. 2007 19:47)