Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. kapitola

31. 3. 2007

   Ve vlaku bylo ticho a klid. Snad největší klid byl v jednom z posledních kupé vlaku. Jen občas tam bylo možno slyšet tlumené houkání. To měla na svědomí nádherná sovice sněžná Hedvika, sedící na svém bidýlku v rohu kupé. Hedvika pozorovala ze svého bidýlka tři postavy sedící v hlubokém zamyšlení. Byli to Ron, Hermiona a její milovaný pán chlapec, který přežil Harry Potter.


   Ten poslední zmíněný seděl naproti Ronovi a Hermioně a ve svém hlubokém zamyšlení nevnímal naprosto nic okolo sebe.Myslel na události několika posledních dní. Jak mohl jen tak po dvou slovech umřít nejmocnější čaroděj všech dob Albus Brumbál? Myslel taky na svou milou Ginny, a na to jak se loučili, protože už ve vlaku museli dát najevo, že spolu už nechodí. Přece jen někde ve vlaku byli poskoci toho nenáviděného Malfoye. Hlavně přemýšlel co podnikne dál věděl, že se chce pomstít, za všechny které měl rád, které ztratil a kterým bylo je a bude ublíženo. Také měl jistotu že jeho přátelé půjdou s ním k Dursleyum, vždyť mu to slíbily, ale to nechtěl. Nebál se riskovat, při svých budoucích výpravách za viteály a smrtijedy, svůj život ale o jejich životy se bál. Měl je rád a neunesl by, kdyby se ještě někomu z jeho blízkých něco stalo. Jak jen to udělat aby se jim něco nestalo? Dumal ztrápeně.


   Také druhá dvojce se zaobírala svými myšlenkami o tom, jak budou co nejlépe pomáhat Harrymu a co vše provedou Dursleyovým až u nich budou s Harrym. Za to co vše mu za léta co u nich byl prováděli. Také vzpomínali, jak se s polu  o Harrym bavily, tušily, že něco chystá za ty roky co ho znají to na něm přece poznají. Snad to není nic vážného. Shrnuli to, když si o tom (spolu sami) povídali.


   Pak se Hermiona otočila na Rona a očima mu naznačila, ať začne rozhovor na téma nejbližší budoucnost.


   ,,Harry?" ozval se konečně Ron.
  

    Mezitím Harry už na něco přišel, prostě nepůjdou k strýci a tetě s ním. Už měl i výmluvu, kvůli které tam nemohou.Pak se bude sám připravovat na boj, aby mohl smrtijedům nakopat zadek.Odejde od Dursleyových v den svých 17 narozeninách, dřív než zmizí jeho ochrana a dřív než si pro něj přijde Remus nebo někdo jiný z řádu.


   Když se takto rozhodl ozvalo se právě  Ronovo ...   ,,Harry?"


  ,,No Rone?"


  ,,Ja jen jestli se nechceš domluvit jak to říct tvé tetě a strýci aby je nekleplo, že u nich bude ještě o dva kouzelníky víc, než přijedeme do Londýna?"


   ,,Kdyby to někoho zajímalo jsme tam za chvíli." poznamenala jakoby nic Hermiona (z poza jak jinak než knihy).


   ,,Já už jsem taky o tom uvažoval a nemůžete se mnou k nim jít. A nepřerušuj mě Rone nech mě to doříct."obořil se na jmenovaného který se právě nadechoval aby ho vyvedl z omylu.


   ,,Jak už jsem řekl nemůžete k nim se mnou a to proto, že by je to strašně naštvalo a celou dobu by žily ve strachu, že to někdo zjistí. A jak víte žít ve strachu není dobré, navíc jste to ani neřekli rodičům že?"ptal se zaražených přátel, kteří na něj valily oči. ,,Jak by vám bylo kdyby v této době byli vaše děti v neustálém nebezpečí mimo domov? " ukončil svou dlouhou řeč Harry. Jasně miř jim na city chválil se.


   ,,Ale Harry my ti to přece slíbily a taky chceme," dodal rychle aby si nemysle že se cítí zavázaní a proto s ním jdou. ,,a v nebezpečí je přece každý!" vychrlyl ze sebe Ron.


   ,,No tak jak by vám dovolily jít se mnou po viteálech, když se jim zrovna po dlouhé době vrátíte?" jasně dobré vysvětlení ale stěna vyteálama to bylo pod pás, stejně se mnou nepůjdou. Kritizoval se Harry. Nedovolím jim to leda by nebylo vyhnutí ale to pochybuju. Přemítal dál dokud tok jeho myšlenek nepřerušila Hermiona.


   ,,No tak Rone Harry má pravdu budeme doma a pak je snáz přesvědčíme, abychom mohli jít s Harrym, že je to tak?" obrátila se na jmenovaného který si právě prohlížel něco moc zajímavého na botách.


   ,,Jasně máš pravdu." odpověděl neurčitě.


   Poté se Ron uklidnil a zbytek cesty strávily v poklidném tlachání o všem možném.Pak zazněla píšťalka, to právě Bradavický expres dorazil do stanice číslo 9 a 3/4. Lháři, nadával si Harry cestou z vlaku. Jak jsem jim mohl takhle lhát? Ptal se sám sebe.Když vyšli z nádraží tak se rozloučili a Harry zamířil k opět něčí naštvanému strýci Vernonovi. Je naštvaný na mne, že mu přilítla zase nějaká sova, zhodnotil situaci nešťastně. Štvalo ho že jsou furt na něj kvůli něčemu naštvaní.

   Totiž po pohřbu byla všem rodičům zaslána sova, oznamující brzký příjezd jejich ratolestí. K Harryho nelibosti i pěstounům.  


   Když dorazily do Zobí ulice číslo 4 Harry okamžitě zalezl do svého pokoje, kde se za ten rok nic nezměnilo až na snad metrový prach. Harry si povsdechl a nechal to být s tím, že to vyřeší až bude moct.Teď mám přece jiné starosti, myslel si. Sedl si na postel a vymýšlel plán na zítřek.


   ,,Nejdřím si odmávnu záchraný autobus a kouknu se na toho nového průvodce autobusem bo ten natvrdalý minystr eště nepustil Stana." ... mumlal si polohlasem ... ,,pak zajdu v převlečení na příčnou, aby sem se zase do něčeho nepřiplet dokud nejsem připravený." krytizoval se.


   ,,No a pak si nakoupí: novou hůlku, " odpočítával si na prstech. ,,hábyti aby mne nepoznali až je budu pokládat jednoho po druhém na lopatky, (myslel tím smrtijedy né přátele ;-) ) a nakonec knihy abych byl lepší šprt než Hermiona." Zhodnotil ironicky své vyhlídky. Pak si lehl a šel spát, aby byl na zítřejší nabytý den odpočatý.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Super

(Nendil, 5. 4. 2007 16:38)

Som zvedavý ako to bude pokračovať a dúfam že ďalšia kapča bude skoro.
Inak vážne super.

Další pls

(Giner, 1. 4. 2007 9:34)

no, snad bude brzo další:-)Je to dobré, ale dost pravopisných chyb...

Jen tak dál..

(lord Tomikus de Jussac, 31. 3. 2007 22:11)

Povídka se sice hodnotí špatně jenom podle první kapitoly, ale jí ti věřím a doufám, že budeš rychle a skvěle pokračovat...